Lpím hodně na tom, že píšu-li já, pak tedy opravdu já. Ne editor, redaktor, dramaturg, matla patla chytrolín, ale pod mým jménem, za mým nádherným ksichtem. Jediné co snesu, je oprava gramatických chyb. Znám stejný příběh často z divadla ještě častěji z televizí. Vůbec všude je vždycky plno těch, co jsou strašně chytří, jak a co máte dělat. Český intelektuál ještě často přibalí špinavě něžnou instrukci, co byste měli a co neměli, protože buď zrovna leze někomu do zadku, nebo chce někoho likvidovat, nejčastěji pak: dostal příkaz od nadřízeného. Před lidi jdete ale sami. A to už čekají další připocení mudrlanti, aby vás „odborně" posuzovali.