Charakteristickým rysem jeho meditativních knih je sklon k mystice, především k mystice křesťanské (Džibrán pocházel z maronitské, tedy křesťanské rodiny), ale vždy prodchnuté prvky východní spirituality. Sugestivní atmosféra smyšleného města, krása básnického jazyka a myšlenkové bohatství představující jedinečnou syntézu východní a západní kulturní tradice, to jsou základy světového úspěchu této knihy.


Titulní hrdina promlouvá k obyvatelům města Orfalu o lásce a manželství, o přátelství, o zločinu a trestu, o radosti a žalu, o svobodě a dalších základních tématech lidské existence...