Studenta Romana Brázdu čeká maturita a podal si přihlášku na vysokou školu - ve šlépějích svého zemřelého otce, velmi úspěšného advokáta - na práva. Alena, jeho spolužačka, je jeho láska, první, čistá, jediná, a tak to mělo zůstat. Ovšem během maturitního plesu Roman nešťastnou náhodou utrpí zranění, jež mu zdeformuje levou tvář - tragédie ho doživotně poznamená. Náročné operace příliš nepomáhají, plastická chirurgie je ještě v plenkách, a tak mu lékaři zhotoví masku, s níž by se měl vrátit do života zdravých.

Jediný, kdo se na něj může bez odporu podívat, je jeho matka, trpělivá, milující, starostlivá.

Odstěhují se pryč z města, na venkov, do domu vzdáleného i vesnické civilizaci. Roman se uzavírá do sebe, nevychází, nemá přátele. Matka ho udržuje v izolaci, oplétá jeho osobu nejednou vykonstruovanou lží.

Situace se stává neřešitelnou v okamžiku, když matka náhle onemocní a umírá. Roman zůstává sám v rozlehlém domě obklopen rodinným bohatstvím, dostatečně finančně a majetkově zabezpečený, ale kdo mu pomůže? Snad pošťačka, ta záhadná pohledná dívka, o níž nikdo nic neví? Roman ji pozoruje dalekohledem, vyzvídá, špehuje, až se s ní sblíží natolik, že jí nabídne bydlení výměnou za to, že se o něj bude starat. Je dívkou přímo posedlý a jeho nemocná duše přestává rozeznávat realitu od fantazijních představ a snů. Mája je jeho panna z pohádky. Co se však stane, až spatří jeho znetvořenou tvář? Bezstarostná dívka ani netuší, jakou lavinu událostí spustí, když překročí práh Romanova domu...