Román, oceněný na samém konci osmdesátých let Wolkerovou cenou, dosáhl v krátké době dvou vydání. Neobyčejný a místy strhující příběh tří hlavních postav založený na klasickém, nikoli však milostném trojúhelníku, poukazuje na prastarou lidskou zkušenost: radost i úzkost zážitku svobody a nebezpečí vyplývající ze sebereflexe. Připomíná, jak málo jsme sami sobě průhlední a jak často a silně sami sebe klameme.