V popředí je úspěšná rodina stavebného inženýra Arnošta Rabase, jeho manželky architektky Judity a jejich devětadvacetiletých synů-dvojčat, Marcela a Luboše. Oba mladí Rabasové jsou inteligentní, vzdělaní, vzhlední a pracovití stejně jako jejich rodiče. Jenonže: proč se Marcel žení s nudnou, nevábnou, omšelou o dvacet let starší Emilií Vojtíškovou? Co přitom pro něho znamená výstřední, atraktivní a dětinská Zuzana? Kam pravidelně uniká Luboš ze svého harmonického manželství s hezkou medičkou Natašou? Na tyto otázky se snaží odpovědět především sám sobě kriminalista, který vyšetřuje vraždu v rodině Rabasových, k níž dojde v poslední třetině knihy, kdy se čtenář domnívá, že už hrdinům porozuměl. Je možné, že se vraždy dopustil někdo z nich - motiv by měli všichni.

Román je napsán s ironní a sarkazmem pro autorku příznačnými a jeho rozuzlení je překvapivé, ale logické.