Když se spolu nesmějete, je péče utrpení.
Pečujete o svého seniora? A mohli bychom to vidět? Jana Hanušová se nebojí pečovat, pozorovat a psát o tom, jaké to je, starat se o lidi, kterým dlouhý věk krátí paměť a zpomaluje čas. Stárnout a žít s Alzheimerovou chorobou není jednoduché. Každý den je malá nebo větší výzva, může se stát, že si nezvládnete navléknout ponožky a rádio najdete v mrazáku. Důležité ale je, že máte někoho, kdo s vámi počká, až ojíněný přístroj zase začne hrát, někoho, kdo vás neopustí jako vaše paměť.Jana Hanušová je choreografka. Když ji v době covidové pandemie „divadlo opustilo“, rozhodla se využít své zkušenosti s péčí o nemocného tatínka, zazvonila na dveře Charity a stala se pečovatelkou o seniory. Po čase zjistila, že všechny ty úplně nové zážitky dokáže a potřebuje sdílet, a tak vznikla knížka empatických tragikomických zápisků, postřehů a glos o tom, co se dotýká každého z nás.
